Co Čech, to muzikant. Zlaté české ručičky. Kdo neskáče není Čech. Co se ještě vybaví vám, když se řekne český? Fotbal? Hokej? Nebo má vlast či Má vlast, Smetana i smetana, pěna jako smetana krémová a tedy pivo? Kde domov můj? Doma? Co pro vás výraz doma vlastně znamená?
Domov jako země, ve které žijeme, domov jako místo, ve kterém právě bydlíme nebo to, ve kterém jsme se narodili. Pro někoho více časoprostor, tedy místo, kde jsme strávili určitou část svého života, pro jiného zase vzpomínko- nebo myšlenkočas. Spíše jakýsi úsek v naší hlavě nebo našem srdci vyčleněný zážitkům, emocím a příběhům, které nám už bez fyzického spojení s konkrétním místem zůstávají jako poklady v truhličkách v zákoutích našich myšlenek a vyjevují se při podnětech, jež je dokážou vyvolat.
Ať je to vůně posekané trávy, která nás přenese na prázdniny k babičce nebo první fotbalový zápas, vůně vzduchu před bouřkou, která nám připomene kolikrát jsme na letním táboře nestihli včas utéct před deštěm a celou noc přečkali v promočeném stanu, chuť bramborového salátu, která nám v kterékoliv roční době připomene Vánoce, hudba, která vyloudí úsměv na tváři při vzpomínce, jak jsme se zhlédli ve svém filmovém hrdinovi. Anebo pocit slastné úlevy, když překročíme hranice nebo práh milovaného obydlí při návratu z daleké cesty nebo jen po dlouhém dni v práci.
Ať už výrazem domov rozumíte cokoliv, kolekce Kde domov můj se bude postupně plnit těmi symboly, které máme s domovem neodmyslitelně spjaté.